CHRÁNĚNÉ PAMÁTKY NAŠICH REZERVACÍ
Jihočeské městečko Volary v CHKO Šumava
- je to horské městečko, ležící na Volarském potoce, nedaleko obce Jedlová, ve střední části Šumavy. Nejhodnotnější část Volar z hlediska památkové péče, jsou bezesporu roubené šumavské domky alpského typu, prohlášeny za památkovou rezervaci včetně mladší zděné vrstvy zástavby. Celý krajinný ráz městečka spadá do prostředí Národního parku a CHKO Šumava, jejichž hranice za městečkem prochází. Typické jsou zde předvedení dřevěných seníků, situované v zástavbě nebo přilehlých lukách zdejší vesnice. Z období středověku, je zde dochována důležitá obchodní komunikace Zlatá stezka, která procházela i městečkem Volary. Zdrojem obživy zdejšího obyvatelstva byl chov dobytka, který měl na zdejších pastvinách příhodné podmínky a jež měl i za důvod pozdější příchod hospodářů ze Švýcarska a Tyrol. S tímto zde prostupuje charakter alpských staveb, ve formě alpského domového typu. Ničivý požár z roku 1863 však celý ráz původního městečka změnil. Lehlo zde popelem na 60 dřevěných domů, zdejší kostel i škola. Ale navzdory této události, byl ještě po 2. svět. Válce ve Volarech soustředěn největší počet dřevěných domků ve střední Evropě, které ovšem na určité vyjímky postupně vymizely.
Roubený dům alpského typu, je zde již zaniklý. Jednalo se o stavbu, která byla z vnější strany pobita šindelem a v polopatře opatřena pavláčkou. Všechny části těchto obydlí měly charakteristiku staveb pod jednou stechou sedlového tvaru. Hospodářské budovy, chlévy a stodola včetně malého dvora s hnojištěm, to vše je pod jednou střechou. Podle dělení z dispozičního hlediska, je přední část celého kompexu vyhrazena bydlení, široká část střední chodby je vyhrazena jako kuchyň, která odděluje celou roubenou světnici komorou na výměnkářskou světnici. Navazují zde ve střední zděné části také oddělené stáje, chlévy a schodiště do polopatra. Zde i přes nízký převis sedlové střechy umisťovali obývající hospodářkou část k uskladnění například nářadí nebo úrody. V zadní části roubenky bývala vždy stodola.
Obec NOSÁLOV na hranici CHKO Kokořínsko
- leží na hranici CHKO Kokořínsko, lemující jej dominanta Vrátenského vrchu. Kvalitně dochovaný historický stavební fond, byl prohlášen za vesnickou památkovou rezervaci této oblasti. Opět je tato vesnická část typická svými roubenými stavbami v podobě patrových domů, z období středověku.
Celkově je zástavba dochovaná jako urbanistické dílo, tvořené zemědělskými usedlostmi a hospodářskými dvory. Blízko od středu obce je zástavba mladšího rázu a drobnějšího měřítka. Náves obce s kapličkou a rybníkem, lemuje komunikace vedoucí směrem od Libovic na Doksy a Mšeno. Stavby jsou zde roubenného, ale i zděného typu, či kamenných pískovců. Jsou dochovány z přelomu 18. a 19. století, ale jsou dochovány i doklady o starších stavebních činnostech v podobě sklepů pod nynějšími stavbami, které jsou vyhloubené přímo v masívu pískovcového podloží, které se zde velmi využívalo ke stavbě. Mladší zástavba využívala již pálených cihel, které se kromě běžné omítky také ošetřovaly režným provedením, či ponechávaly bez omítky. Využívalo se také kamenného zdiva nebo v kombinaci s pálenou cihlou.
Česká republika
Adršpašsko–Teplické skály
Beskydy
Bílé karpaty – Luhačovice
Broumovsko
Česká Kanada
České Švýcarsko
Český les
Český ráj
Hostýnské vrchy
Javorníky
Jeseníky
Jizerské hory
Jižní Morava, vinné sklípky
Králický Sněžník
Křivoklátská vrchovina
Krkonoše
Krušné hory
Lužické hory
Máchovo jezero
Novohradské hory
Orlické hory
Šumava
Vysočina
Slovenská republika
Kremnické Vrchy
Kysucké Beskydy
Malá Fatra
Nízké Tatry
Podunajská Pahorkatina
Slovenské Rudohorie
Slovenský ráj
Strážovské a Súlovské vrchy
Velká Fatra
Vysoké Tatry
Západní Tatry
Zemplínská Šírava
